K výrobě květinových obrazů jsem se dostala vlastně oklikou, přes svou zálibu v bylinkách. Nejdřív jsem je sušila na čaj a teprve později začala i lisovat a vyrábět z nich naše obrázky. Bylinky jsou totiž úžasná věc. Mají nejrůznější léčebné schopnosti, posilují tělo, báječně voní a samozřejmě jsou krásné, takovou tou jednoduchou přirozenou krásou. A jelikož obsahují celkem málo vody, lisují se mnohem snáz než květiny, přičemž si krásně zachovají barvu i vůni.
V tomhle článku bych se chtěla zaměřit na jednu z mých oblíbených bylin, totiž kopřivu. Když vyraší na trávníku na zahrádce, nemilosrdně je likvidovaná. Když na ni narazíte ve vysoké trávě v kraťasech, obloukem se jí vyhnete, a pokud ne, budete patrně litovat. Rychle se množí, žahá, je to plevel, nevypadá hezky a tak dál. Tahle rostlina ale má podle mě nezaslouženě špatnou pověst.
Já osobně mám kopřivu moc ráda. Je užitečná na mnoho způsobů, dá se využít opravdu široce, a přitom úplně jednoduše. V prvé řadě v kuchyni. Například kopřivový „špenát“ je můj oblíbený. Vařím ho stejně jako klasický špenát, jen místo špenátu použiji čerstvé spařené kopřivy. Čerstvé kopřivy taky přidávám do jarní velikonoční nádivky. Nebo si připravuji kopřivový čaj, kdy prostě kopřivu, čerstvou nebo sušenou, zaliji vroucí vodou a nechám chvíli louhovat. Takový čaj má blahodárné, zdraví prospěšné, účinky. Letos bych taky chtěla zkusit na Velikonoce barvit vajíčka do zelena v kopřivovém nálevu.
Možná už jste slyšeli o využití kopřivy v kosmetice. Kopřiva je vynikající zvlášť na vlasy. Právě si vyrábím domácí vlasovou tinkturu. Stačí pár sušených kopřiv naložit zhruba na tři týdny do alkoholu, potom přecedit, případně ještě smíchat s kopřivovým nálevem a pár kapek vždycky vmasírovat do vlasové pokožky. Nebo někdy vlasy po umytí ještě úplně jednoduše opláchnu vychladlým kopřivovým nálevem.
Mimochodem, v naší rodině se traduje, jak si můj pradědeček vyléčil revma z války díky tomu, že se šlehal kopřivami. To už asi neověřím, ale historka je to zábavná.
No a kopřiva je krásná i v květinových obrazech. Byla jednou z prvních bylinek, které jsem si vylisovala. Vypadá tak majestátně a trochu vzdorovitě, se střapatými listy, které vyhrožují popálením. To samozřejmě ve skutečnosti nehrozí, protože sušená kopřiva už ztratila své žahavé schopnosti a je vlastně mírná jako beránek.
Nuže, co jsem tím vším vlastně chtěla říct? Zkuste kopřivu, je skvělá!
Martina
Květy v obraze
Comentarios